Stavitelné a pevné výstružníky pro velmi přesné otvory
Když potřebujete vyrobit otvor, sáhnete po vrtáku a vrtačce. Ale když by měl mít otvor přesnější rozměr a jakost povrchu, aby šlo o pohyblivý spoj, např. ložiska na hřídeli, budete potřebovat výstružník.
Čeho se docílí výstružníkem
Jakost povrchu – někdy se také používá termín „drsnost povrchu“. Otvory zhotovené vrtákem nemají příliš výrazný požadavek na jemný povrch, jde zpravidla o otvory, kde jsou součástky uložené s větší vůlí, např. šroubové nebo nýtové spoje. Potřebujete-li však např. umístit v převodovce na hřídeli ložiska, ta musí mít povrch hladší a přesněji vyrobený. Existuje tabulka drsností povrchu Ra, kde vyšší hodnoty znamenají povrch hrubší. Např. vrtákem lze vyrobit otvor s drsností 1,6, zatímco s výstružníkem již dosáhnete hodnoty 0,4, tedy podobně, jako broušením brusným kotoučem.
Přesný rozměr – v souvislosti s jakostí povrchu lze hovořit i o přesnějším rozměru. Otvor vyvrtaný vrtákem nemůže být tak přesný, jako obrobený výstružníkem. Vystružování ruční či strojní má za cíl menší rozměrovou toleranci při výrobě otvorů, jako jsou výše uváděná ložiska nebo klikové hřídele spalovacích motorů.
Stavitelné výstružníky – výstružníky existují ve dvou základních podobách – pevné a stavitelné. Pevné se využívají převážně v sériové výrobě, výstružníky stavitelné se týkají většinou malých sérií obrobků nebo údržbových a opravárenských prací.
Geometrie – tvarová geometrie je další podstatná vlastnost vystružovaných děr, vrtáky totiž nezaručují u otvorů takovou geometrickou přesnost, což u spojení některých součástí hraje významnou roli. Kupříkladu klikové hřídele a jejich ložiska mohou pracovat spolehlivě pouze za předpokladu, že budou vyrobena s dodržením přísných požadavků rozměrových, stejně tak jako požadavků na jakost povrchu a požadavků na geometrickou přesnost.